Boje o nezávislou kulturu

V posledním týdnu dorazily do e-mailové schránky ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé sobě) hned dva otevřené dopisy, které se týkaly spolku SVĚTOVA 1. Spolek, který provozuje stejnojmennou galerii a v prostorách pořádá kromě výstav také různé akce na podporu marginalizovaných skupin, totiž zatím nezískal informaci o udělení dotace ministerstva kultury v programu Kulturních aktivity – profesionální výtvarné umění. Vyšlo to najevo poté, co byly v minulém týdnu zveřejněny výsledky pro letošní výzvy, a právě spolek SVĚTOVA 1 u obou svých žádostí našel – jako jediný subjekt – „dosud nebylo rozhodnuto“. V rámci výtvarného umění je možné říci, že navzdory proklamovaným škrtům dopadla většina institucí relativně dobře a oproti minulému roku si pohoršila jen mírně. Celková částka za okruhy 1–5 z celkových 81,6 mil. korun v roce 2024 po nárůstu v roce 2025 na 93,2 mil. poklesla na letošních 89,9 mil. korun (přičemž přibyl okruh č. 6, který byl v předchozích letech saturován z Národního plánu obnovy). Bodová hranice, pod kterou zůstaly projekty bez podpory, byla ve většině okruhů o 0,2 až 0,6 bodů vyšší než v minulých letech – tedy v rozmezí 7,3–6,4 bodů. Vyšší bodový práh ale neznamenal snížení, ale naopak zvýšení počtu podpořených projektů – celkem jich letos v rámci výzvy Kulturní aktivity – profesionální výtvarné umění podpoří ministerstvo kultury 227. Alespoň podle oficiálních čísel: dva projekty totiž patří spolku SVĚTOVA 1, jemuž zatím oficiálně dotace nebyla schválena, ačkoliv celkové výdaje v okruhu 1–2 jsou o cca 670 tisíc korun vyšší a v okruhu 3 je potom vyhrazeno o 195 tisíc více, než kolik dává součet ministrem odsouhlasených částek dotace. Jinými slovy, peníze pro spolek SVĚTOVA 1 jsou připravené, ale něco jejich vyplacení brání.

První se proti ministerskému pozdržení rozhodnutí ve věci zmíněné galerie ohradili členové a členky příslušných odborných komisí a napsali ministrovi dopis, který posléze zveřejnili v médiích. V dopise píší: „S překvapením se však ve výsledkové listině pozastavujeme nad skutečností, že dosud nebylo rozhodnuto o přidělení podpory galerii SVĚTOVA 1. Jak je z výsledkové listiny patrné, odborná komise hodnotí dlouhodobou činnost i programové zaměření tohoto subjektu velmi pozitivně a vyzdvihuje zejména jeho systematickou práci s marginalizovanými skupinami i s nejmladší generací, k jejímž potřebám přistupuje s náležitou pečlivostí a vážností.“ Oba projekty – jak žádost o podporu na celoroční činnost, tak i na Teplý* fest – dostaly dostatek bodů na to, aby podporu obdržely (8,33 v případě celoročního projektu, přičemž hranice byla na 7,3 bodů; a v případě dílčího žádosti na Teplý* fest získal projekt 7,62 bodů, přičemž hranice byla na 7,1 bodů). Členstvo odborných komisí pro příslušný dotační okruh 1–2 – ve složení Šárka Zahálková, Anna Remešová, Anna Habánová, Tomáš Knoflíček, Klára Eliášová, Barbora Kundračíková, Martin Hlubuček, Tomáš Hrůza a Marcel Fišer –, a také okruh 3 pro zmíněný projekt Teplý* fest – ve složení František Zachoval, Ondřej Horák (Fuczik), Ivana Hrončeková, Michal Novotný a Anna Vartecká –, tak požádalo ministra o vysvětlení. Upozorňovalo přitom na to, že právě nezávislost dotačního řízení a s ním spojených hodnocení je pro celý proces zásadní.

Ačkoliv má na takový zásah podle dotačních pravidel ministr právo, zatím jej žádný z předchůdců nevyužil, a jedná se tak o velmi nebezpečný precedens z hlediska nezávislosti rozhodovacího procesu. O děravosti dotačního procesu jsme informovali již vloni. Tento krok navíc nebyl doprovozen žádným vysvětlením. Na dotaz Artalku odpověděl předseda spolku SVĚTOVA 1 Zai Xu, že ani jim se žádného vysvětlení ze strany ministerstva nedostalo. „Případné nepřiznání dotace z osobních či politických důvodů bychom považovali za velmi nebezpečný precedens,“ dodal s tím, že po poradě s právníky budou ještě o vysvětlení žádat oficiální cestou.

Ministr kultury Oto Klempíř odpověděl komisařům a komisařkám hned následující den, 10. dubna 2026: „Vašich odborných stanovisek si vážím. Jsou důležitou součástí rozhodovacího procesu ministerstva kultury. K otázce galerie SVĚTOVA 1, z. s., uvádím, že rozhodnutí o této žádosti nebylo dosud uzavřeno z důvodu potřeby doplnění a vyhodnocení skutečností, které přesahují rámec samotného odborného posouzení. V aktuální situaci je nezbytné zohlednit i širší okolnosti, které jsou předmětem veřejné debaty a zároveň i zájmu příslušných orgánů veřejné moci. Ministerstvo kultury proto postupuje s maximální obezřetností, aby rozhodnutí bylo nejen odborně podložené, ale i plně odpovědné z hlediska nakládání s veřejnými prostředky. Rád bych zdůraznil, že tento postup není zpochybněním práce odborné komise ani kvality hodnocení. Vaše doporučení zůstává důležitým podkladem pro finální rozhodnutí.“

Z vyjádření ministra není zřejmé, co přesně je tím problematickým momentem, který by vyžadoval „maximální obezřetnost“. Zdá se však, že se nejedná o hlavní činnost žadatele, tedy uměleckou a výstavní aktivitu spojenou s galerií anebo doprovodným programem.

Druhý z otevřených dopisů ministru Klempířovi pak zaslala iniciativa Proti cenzuře v kultuře, která v něm zdůrazňuje zejména problém zásahu politiků do nezávislé kultury. Autorstvo dopisu poukazovalo na to, že se jedná o bezprecedentní krok a také že kultura je ekosystém, který je komplexně provázaný. Zásah či omezení jedné části tak může ovlivnit mnoho dalších. Pod prohlášení „Odmítáme, aby ministr ‚vetoval‘ či jakkoliv zpochybňoval rozhodnutí komise, která rozhoduje na základě znalostí a zkušeností z oboru. Odmítáme rozklad dotačního systému, který sledujeme v přímém přenosu.“ se prozatím podepsalo 360 osob převážně z kulturní sféry.

Již minulý týden vydal Petr Kolář v MF Dnes článek, v němž bulvárním způsobem spojil galerii SVĚTOVA 1 se žhářským útokem v Pardubicích, který se stal na konci března. Útok v Pardubicích zde autor spojuje s tvrzením, že obviněný Youssef Moursi byl v posledním roce hostem programu galerie, která dostává dotace ministerstva kultury i Magistrátu hl. m. Prahy. Kolář využil argumentace zejména k tomu, aby za téměř spoluviníka označil exministra Martina Baxu (ODS). Ten obvinění odmítl s tím, že nevstupoval do nezávislosti dotačního řízení a důvěřoval odbornosti komisí. Pod titulkem „Ministr ‚platil‘ boj proti Izraeli“ Kolář v textu také cituje „anonymní zdroj z ministerstva kultury“, který mu měl prozradit, že „tento projekt, na který se ptáte, ministr zarazí. Říkal, že chce nastavit nové pořádky“.

Kolářova argumentace nejen, že ve skutečnosti nic nedokazuje – galerie běžně spolupracují s velmi širokým spektrem umělkyň a umělců a nemohou zodpovídat za jejich další aktivity –, ale navíc nerespektuje presumpci neviny. Hon na čarodějnice, který aktuálně zažívá nejen spolek SVĚTOVA 1, ale také další instituce spojené s některými ze zadržených osob, včetně veřejných vysokých škol, je tak extrémně nebezpečný, protože nestojí za základech prokázaného trestného činu, ale na pouhých dojmech. Souvislost „dokázanou“ na základě dřívější spolupráce či podpory na sociálních sítích jsme mohli sledovat také v komentáři šéfredaktora Aktuálně.cz Matyáše Zrna, publikovaném o týden dříve.

Kromě divokého hledání viníků na základě facebookových lajků se pak novinář Petr Kolář také vyjadřuje posměšně ke queer lidem a ve zmíněném článku například klade důraz hraničící s parodováním na to, jakými zájmeny se kdo nechá oslovovat. (Podobně dehonestující komentáře předváděl Kolář na adresu obviněných i v podcastu Staří bílí muži spolu se šéfredaktorem MF Dnes Jaroslavem Pleslem a Martinem Zvěřinou ze serveru Lidovky.)

Zda mohl fakt, že některé osoby, které byly dosud v souvislosti s podezřením z podílu na žhářském útoku zadrženy, spolupracovaly v minulosti právě se spolkem SVĚTOVA 1, skutečně být tím důvodem, který vedl k pozdržení rozhodnutí o dotaci, není zatím jasné. Na dotazy Artalku mluvčí ministerstva a vedoucí sekretariátu ministra Barbora Šťastná ani ministr Klempíř bohužel ani po opakovaných dotazech neodpověděli. Zástupci spolku se na dotaz Artalku vyjádřili s tím, že „SVĚTOVA, z. s., ani jeho členstvo nefigurují v žádném trestním řízení. Hluboce nás znepokojuje skutečnost, že naši političtí zástupci*kyně a média šíří na základě spekulací dezinformace a bez jakýchkoliv důkazů poškozují dobré jméno našeho spolku a našich aktivit“.

Spolupráce s kýmkoliv, kdo byl později zadržen pro podezření trestného činu – jenž navíc není zatím prokázaný –, totiž v žádném případě není možné akceptovat jako reálný argument proti udělení dotace či jakékoliv jiné podpory, ale ani jako svolení k mediálnímu lynči.

Právě snaha potlačit podporu LGBTQ+ by mohla být druhým důvodem pro rozhodnutí ministerstva: Motoristé sobě, za které se do sněmovny i vlády Klempíř dostal, se svými queerfobními názory netají a od xenofobních projevů Filipa Turka se nikdy nedistancovali. Petr Macinka se v různých rozhovorech naváží do různých žen pravidelně (poslední dobou zmiňuje často novinářku Apolenu Rychlíkovou, která psala o Filipu Turkovi), ministr Klempíř ukazuje svaly na stories svých účtů na instagramu, když zároveň komunikuje s veřejností i médii nikoliv skrze svou mluvčí Barboru Šťastnou, ale zejména skrze statusy na svém (nově aspoň veřejném) profilu na facebooku. Tam se také pozastavoval nad udělením dotace z Fondu audiovize na podporu filmu s queer tematikou. I toto vysvětlení je neakceptovatelné, protože nejen LGBTQ+ komunita a projekty, které ji podporují, jsou stejně důležité jako kterékoliv jiné, ale zároveň by se tím ministr mohl dopustit diskriminace podle zákona.

Zdá se tedy, že už doposud velká míra strachu z jakékoliv podpory Palestiny nedávným žhářským útokem na Pardubický sklad firmy LPP Holding Group ještě posílila. Aktivistická levicová scéna se tak dostala pod obrovský tlak, který mnohým velí mlčet, i když se děje diskriminující jednání. Strach z LGBTQ+ témat pak roste úměrně s postupem představitelů a ultrakonzervativních kruhů kolem Hnutí pro život do nejvyšších pater politiky. Obojí je nebezpečné a je třeba to odmítnout co nejdřív.

Foto: Záběry z klipu písně Soudní proces Martina Pohla alias Řezníka, v němž vystupuje i Oto Klempíř. YouTube, 16. 7. 2013