Kulturní léto v luzích a hájích

Titulní foto: Momentka z festivalu Zvuková citlivost v krajině / Pohyb – Zvuk – Prostor, který pořádá opavská Galerie Cella. Foto: Aleš Honus

 

Začněme v Jeseníkách v městské šumperské Galerii Jiřího Jílka. Ta funguje již od devadesátých let a je spojena s osobností malíře a kreslíře Miroslava Kovala (1944–2022). Ten byl jejím kurátorem v letech 1994–2022 a vybudoval z ní uznávanou instituci s originální dramaturgií. Po jeho smrti převzala vedení galerie Pavlína Vogelová. Letos v červnu zde byla zahájena výstava Filip Topol – Slunce a mraky, která kromě Topolových kreseb představuje také fotografie Karla Cudlína, Bohdana Holomíčka, Dominika Miškovského, Oty Nepilého, Ondřeje Němce, Ivana Pinkavy, Hany Rysové a Karla Šustera. Dne 27. července proběhne vernisáž výstavy Průhledná esence malířky Kateřiny Štenclové. Kromě výstav zde najdete i stálou expozici sobotínského sochaře a malíře Jiřího Jílka.

 

O něco dále v Jeseníku proběhne již tradiční čtyřdenní sousedsko-kulturní Festival Je/snění (4.–7. 9.) pořádaný spolkem Sudeticus, a to v různých veřejných prostorech města a jeho okolí včetně Priessnitzových lázní. Festival propojuje místní a hostující umělce v pestré směsi koncertů (od klidných až po taneční elektroniku), divadelních a pohybových performancí, projekcí krátkých filmů, autorských čtení či interaktivních workshopů. Jeho charakter je participativní, je přístupný za dobrovolné vstupné a klade důraz na komunitu, dialog a oživení městského prostoru.

 

Z Jeseníků se přesuňme na východ, do Opavy, kde sídlí maličká Galerie Cella, která dlouhodobě přináší program, za který by se nemusely stydět ani veliké renomované instituce. Její těžiště spočívá v experimentálním zvukovém umění. Za dramaturgií stojí členstvo spolku Bludný kámen, především Martin Klimeš a v posledních letech Matěj a Jakub Frankovi. Celé léto je zde věnované výstavě skladatele, filmaře a fotografa Philla Niblocka (1933–2024) nazvané Práce (prostě jevy), která bude probíhat od konce června až do 30. srpna. Představí monumentální Niblockovu filmovou sérii The Movement of People Working, záběry práce lidí z celého světa doprovázené autorovými minimalistickými hudebními kompozicemi.

 

Cella také pořádá (ne)festival Zvuková citlivost v krajině / Pohyb – Zvuk – Prostor. Již páté pokračování projektu věnovaného výzkumu zvukových krajin podél řeky Opavy se odehraje 13. září na Kozmických loukách, v bezprostřední blízkosti ptačí rezervace. Dramaturgie programu je koncipována jako řetězec na sebe navazujících událostí a má formu participativních poslechových cvičení, koncertů a performancí. Přizvaní umělci a umělkyně vytvoří nová díla, která vznikla v přímém dialogu s touto specifickou zvukovou krajinou. Mezi pozvanými umělci jsou Udo Noll, který povede workshop výroby ptačí budky s celoročním živým přenosem zvukové krajiny, dále Peter Cusack, Martina Weber, Adela Mede, Martin Režný a další.

Kulturní centrum SCHULE v Orlických horách. Foto: archiv SCHULE

V Orlických horách funguje od léta 2022 Kulturní centrum Schule, sídlící v citlivě rekonstruované budově bývalé německé školy. Kromě výstav zde pořádají řadu doprovodných programů včetně diskusí, workshopů či performancí, i krátkodobé rezidence. O program se starají Kateřina Fojtíková a Richard Wiesner, fungující pod hlavičkou Kulturního spolku SCHULE. Letní program zahájila na konci května výstava kurátora Petra Vaňouse Ztracená cesta, vycházející z povídky Karla Čapka. Povídka inspirovala k výběru autorek a autorů, „kteří se ve své práci dotýkají přesahů lidské zkušenosti směrem do rozhraní, v němž už se nelze opírat o jistoty rozumu a kde symbolicky hrozí ono zbloudění z cesty“. Téma odkazuje také k místní katolické křesťanské tradici. Vystavují: Dominik Běhal, Radka Bodzewicz, Peter Fabo, Markéta Korečková, Julia Koudela Hansen-Löve, Matěj Lipavský, Ondřej Maleček, Josef Mladějovský, Tomáš Skála, Tereza Štětinová.

Program Valdštejnská lodžie v Jičíně je zaměřen především na současné loutkové divadlo. Nedávno zde otevřeli i nový výstavní prostor – galerii Kabinet. Od dubna do prosince 2025 zde probíhá výstava Duše dřeva, kde se představují loutky a objekty z divadelních představení proslulé autorské dvojice loutkoherečky Věry Říčařové a řezbáře Františka Vítka. K výstavě se koná řada doprovodných akcí. Kromě toho má lodžie celé léto program koncertů a divadelních představení.

V Jičíně působí také spolek Balbineum usilující o záchranu a obnovu areálu tamní jezuitské koleje, kde čas od času pořádají kulturní akce a zpřístupňují tak prostor veřejnosti. Vydává také knihy, často s regionální tematikou.

Přesuňme se něco dále na jih, k Poličce. Kulturák Archa v Lubné je sám o sobě umělecké dílo. Tento multifunkční galerijní prostor totiž vytvořil sochař a architekt Jiří Příhoda. O program v této svérázné výstavní síni se stará nezisková organizace Přespolní. Využívá zde i vyřazená sila nebo Kurník, sloužící slepicím i lidem. 

Od poloviny června zde probíhá výstava Matěje Smetany Něco jiného. Autor v ní zkoumá hranice vědy, techniky a lidského poznání. Vyrazit sem můžete nejlépe na začátku srpna, kdy zde bude probíhat již osmý ročník festivalu experimentální elektronické hudby a audio-vizuálního umění Bučení (1.–3. 8. 2025).

A nyní se podívejme ještě dále na jih, do Jihomoravského kraje. Program Galerie umění Hodonín má v poslední době vzrůstající kvalitu, jak potvrzuje také výstava Svoboda v pubertě kurátorky Evy Bendové, zabývající se českým uměním 90. let, která zde potrvá až do 19. října. Shromažďuje díla téměř čtyřiceti umělkyň a umělců. Soustředí se na tři klíčové problémy – hledání identity, definování umění, změny přelomu tisíciletí. Součástí je vizuální archiv představující média dané doby a její vizualitu. Architektem výstavy je Tomáš Svoboda. Vystavují zde autorky a autoři, jejichž dílo je pro devadesátky více či méně ikonické, ale i další, kteří se v klasických přehledových výstavách zatím příliš neobjevovali, mimo jiné Veronika Bromová, Jiří Černický, Jiří David, Milena Dopitová, Petr Nikl, Michal Pěchouček, Jiří Surůvka či Kateřina Vincourová, Pavel Hayek, Jiří Kovanda, Ján Mančuška, Milan Mikuláštík či Tomáš Vaněk. Hlavní výstavu doprovází komornější přehlídka mladé slovenské malířky Dušany Vrbovské (do 10. 8.).

Festival experimentální elektronické hudby a audio-vizuálního umění Bučení v Lubné u Poličky

Novou Perlu, výstavní a rezidenční prostor v bývalé německé továrně na nitě, nalezneme v Kyjově poblíž Českého Švýcarska na Děčínsku. Občas ze své odlehlosti, odkud je blíže do Drážďan než do Prahy, zacílí tématem svých výstav i na širší publikum. Tak je tomu i u aktuálního výstavního projektu Krajinou spálenou. Jedná se o výsledek dlouhodobého výzkumného uměleckého projektu věnovaného obnově Národního parku České Švýcarsko po požáru v roce 2022. Kurátorské duo Tereza Nováková a Helush Yiraq se ptá, jak může umělecká imaginace obohatit pohled na utváření krajiny a proměnit vnímání. Mezi vystavujícími jsou Eliška Dobnerová, Viktor Fuček, Jolana Havelková, Tomáš Roček, Miloš Vojtěchovský, Helush Yiraq & Zden Brungot Svíteková (OSTRUŽINA) & Napsugár Trömböczky (SVUNG) či Martin Zetová. Doprovodný program zahrnuje workshopy, komentované prohlídky, hudební program i exkurzi do národního parku.

 

Ještě dále na západ můžeme vyrazit na Landscape Festival, pořádaný spolkem Architectura. Poprvé se konal v roce 2014 a od té doby navštívil několik větších i menších českých měst (Opava, Ostrava, Krnov, Jihlava). V letošním roce doputoval do západočeské Kadaně, osmnáctitisícového městečka na břehu řeky Ohře. Cílem projektu, který se snaží propojovat odborníky s místními aktéry, je rozpoutat diskusi o kvalitě městské krajiny, a to formou dočasných architektonických intervencí a uměleckých instalací, výstav a happeningů. Letošním tématem je podpora kultivace veřejného prostoru a posílení povědomí o regionu Dolního Poohří. Kurátorství letošního ročníku, který je zaměřen na koncepci tzv. zeleného urbanismu, se ujali Hana Procházková a Martin Kloda.

 

Z doprovodných programů festivalu lze zmínit např. Letní školu architektury (7.–13. 7. 2025), minikonferenci Vize Kadaně (19. 9. 2025), z výstav Prostor pro hru (17. 6. – 30. 9. 2025). Mezi realizacemi se objevuje modulární kurník Henhouse od Med architekti, Jedlá zahrada Adély Chmelové, Kadaňské barbakány od Archwerk, Městské mikrobiotopy od Archiplands, převlékárna na břehu Ohře (MÓD architekti) či Altán Jana Tyrpekla.

Festival Je/snění pořádá v Jeseníkách spolek Sudeticus. Foto: Tomas Worick

Festival Sanatorium zvuku / Sanatorium of Sound (7.–10. 8. 2025) se již podvanácté koná v Polsku v malé horské vesnici Sokolowsko, asi deset kilometrů od hranic s Českem; z Broumova tam jde dojít i pěšky. Je organizován nadací In Situ Contemporary Art Foundation a snaží se o kombinaci současného přístupu ke zvuku s reflexí jeho společenských, filozofických a uměleckých dimenzí. Kromě koncertů, performancí a instalací se v jeho průběhu konají také diskuse, přednášky, současná hudba se prolíná s vizuálním uměním či divadlem. Odehrává se na různých místech Sokolowska – park, kino, hala nebo ruiny novogotického sanatoria z 19. století, které mu daly jméno. Letošním tématem je It's a matter of the body a zaměřuje se tedy na zvuk jako fyzický fenomén. Přizváno je více než třicet umělců – mimo jiné americká skladatelka Ellen Fullman, britsko-iránská skladatelka, DJka a improvizátorka Mariam Rezaei, berlínský kolektiv Gamut Inc. nebo duo Jacek Sienkiewicz a Robert Piernikowski, kteří svou performancí zahájí noční open-air koncert poblíž horské útulny Andrzejówka tři kilometry od vesnice.

 

Nedaleko hranic, na druhé straně Krušných hor, se nachází jedno ze dvou letošních Evropských hlavních měst kultury – Chemnitz neboli Saská Kamenice. Z bohatého programu, který se zde odehraje, můžeme vybrat například festival současného umění Begehungen, který se koná 18. 7. – 17. 8. 2025 v místě dnes již nefunkční lignitové elektrárny Chemnitz-Nord a jehož zaměření se točí okolo ekologických témat. Představí třicet umělkyň a umělců, včetně např. Lary Almarcegui, Diany Lelonek, Olafa Nicolaie či Hito Steyerl nebo Rikuo Uedy. Nabídnou své pohledy na sociální, ekologické a ekonomické důsledky environmentální krize. Řada realizací vzniká přímo pro festival, také ve spolupráci se zaměstnanci místní hnědouhelné elektrárny HKW. Bohatý program se ve městě koná po celé léto, v srpnu se chystá například série performancí, her a sdílení příběhů v zahradní kolonii (ve spolupráci s účastníky a účastnicemi z Brna, Katovic a Lodže). Celé léto probíhají také diskuse, workshopy, výstavy a koncerty v městských garážích.

 

A nyní ještě na jih Čech. REZI.DANCE v Komařicích je rezidenční centrum pro současné umění, sídlící v historické usedlosti, které poskytuje prostor pro tvůrčí pobyty umělců napříč žánry – od tance přes performance až po zvukový výzkum. Klade důraz na proces, experiment a propojení s místem. V létě bude u rybníka Rorát u Komařic probíhat festival Sklizeň (12. 7. – 30. 8.), který zahrne tři víkendové „seče“. První seč (12.–13. 7.) nabídne instalace Hemžení, Komařický Bestiář, pohybové dílo Harvesting the Wind či večerní koncert. Druhá seč (2.–3. 8.) kombinuje scénografickou procházku bestiáře, energetické tanečně‑fotbalové Vivat Messi, fyzicky náročné PNEU, workshop a odpolední Běžkařskou odyseu. Třetí seč (30. 8.) přinese scénografický bestiář, divadelní kabaret Ponorka a závěrečný koncert. Celé léto doprovází také další volně přístupné akce jako například audio procházky Když se z lesa ozvou sovy.

Festival současného umění Begehungen se bude konat v Saské Kamenici v dnes již nefunkční lignitové elektrárně Chemnitz-Nord. Foto: Begehungen Art Festival

Na jihu ještě zůstaneme. Pětidenní festival vizuální tvorby VIDINY proběhne v Třeboni od 20. do 24. srpna. Propojí výstavy, site‑specific instalace, videoprojekce, performance a koncerty v prostoru multifunkčního centra Třeboň 105 i ve veřejném prostoru. Jeho cílem je vytvořit dynamickou platformu pro mezioborová setkání umělců, kurátorů, odborné i širší veřejnosti a zároveň nabídnout autorům prostor pro prezentaci a tvorbu v autentickém městském prostředí. Program je doplněný o filmová promítání s tvůrci, VJing, koncerty a doprovodné akce jako společné snídaně, workshop her či happeningy. Epicentrem festivalu je Třeboň 105 – galerie, biograf, divadlo a open‑air scéna, která propojuje interiérové a exteriérové realizace.

 

Náš výběr zakončíme dvěma tipy ze Slovenska. Pátý ročník festivalu n:ear v Banské Štiavnici je mezinárodní setkání experimentální a improvizované hudby, které se koná na různých místech po městě (17.–20. 7.). Kombinuje koncerty s performancemi, přednáškami, site‑specific akcemi, workshopy a filmovými projekcemi. Cílem festivalu je prohloubit dialog mezi zvukovou tvorbou a jedinečným kouzlem Banské Štiavnice. Kulturní program by měl reagovat na prostředí města a jeho kulturní a historický kontext.

 

Jen o pár dní později se můžete přesunout do Žiliny na osmnáctý ročník festivalu KIOSK (24.–27. 7.), zaměřeného především na nezávislé divadlo a tanec, ale také zvukové umění. Tematicky se festival věnuje konceptu DIY / DIO – Do It Ourselves, klade tedy důraz na soběstačnost, komunitu, udržitelnost a narušování zaběhnutých systémů. Program se odehrává v různých komorních i venkovních prostorech města a jeho okolí, včetně neobvyklých míst jako benzinky nebo přírodního zákoutí.

 

Cover foto: Snímek ze Slavnosti poznání ve Valdštejnské lodžii v Jičíně. Foto: Jakub Podobský, Valdštejnská lodžie