Slavnostní vyhlášení laureátů*tek IX. ročníku Ceny Věry Jirousové

TZ: Slavnostní vyhlášení laureátů*tek IX. ročníku Ceny Věry Jirousové & diskuse s porotou

středa 26. listopadu 18:30–21:00, Acid Coffee, Praha

Srdečně vás zveme na slavnostní vyhlášení laureátů a laureátek již IX. ročníku Ceny Věry Jirousové pro začínající a etablované kritičky a kritiky. Těšit se můžete na moderovanou diskusi pod vedením Anežky Bartlové s letošní porotou, ve které zasedli Johana Lomová, Michal Novotný, Tina Poliačková, Sráč Sam a Karel Veselý. Během ceremoniálu hudebně vystoupí rivermoans a celým večerem pak provede Hana Řičicová. O umělecky ztvárněné ocenění se postaralo autorské duo Selmeci Kocka Jusko.

Program

• 18:30
  Diskuse s porotou IX. ročníku Ceny Věry Jirousové o kritice a nekritice
  Moderátorka Anežka Bartlová
  
  
• 20:00
  Vyhlášení laureátů a laureátek, moderátorka Hana Řičicová
  Hudební vystoupení rivermoans

Anežka Bartlová je kritička a historička umění a šéfredaktorka Artalku. Vystudovala Dějiny umění na FF UK, Teorii a dějiny umění na UMPRUM a doktorské studium Teorie a dějiny současného umění na AVU. Od roku 2023 působí jako odborná asistentka na CAS FAMU. V letech 2016–2019 byla interní redaktorkou časopisu Art&Antiques, 2018–2022 pracovala v redakci akademického časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Bartlová je členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, členkou Feministických (uměleckých) institucí a iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš. V roce 2014 se stala laureátkou II. ročníku Ceny Věry Jirousové v kategorii začínajících kritiček a kritiků.

Hana Řičicová je kulturní novinářka a moderátorka na volné noze. Je spoluautorkou podcastu Sirény, dříve pracovala v Českém rozhlase Radiu Wave a vedla Podcast týdeníku Respekt. Jako doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK se věnuje vykořisťování a prekarizaci českého novinářstva. Je spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích a působí v iniciativě Nadšením nájem nezaplatíš, která se zasazuje o zviditelnění pracovních podmínek kulturních publicistů a publicistek a jejich sdružování.

Rivermoans je hudební projekt pražské hudebnice rivermoans, který vychází z alt-popu, ambientu a experimentálního vokálního přístupu. Skladby staví na pomalých, pečlivě vystavěných zvukových krajinách, kde hlas, dech a jemné textury vytvářejí intimní prostor pro naslouchání. Hudba rivermoans se pohybuje na pomezí mezi kompozicí a performance: místo klasických písňových struktur nabízí otevřené, fluidní kompozice, v nichž se poezie, tělo a zvuk vzájemně prolínají.

Selmeci Kocka Jusko je umělecká dvojice tvořená Alex Selmeci (*1994) a Tomášem Kocka Jusko (*1994). Oba jsou absolventy Ateliéru současného obrazu na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích a Ateliéru intermediální tvorby II Akademie výtvarných umění v Praze. Samostatně vystavovali např. v galeriích Hunt Kastner (project_room, 2025), VUNU (2025, 2022 a 2019) a Šopa (2025) v Košicích; MeetFactory, Praha (2024); Galerie NoD, Praha (2023); 35M2, Praha (2023) a ve Východoslovenské galérii v Košicích (2020). Jejich tvorba se objevila na skupinových výstavách v PLATO, Ostrava; Kunstverein Gastgarten, Hamburg; Garage Gallery, Praha; 34. Bienále grafických umění v Lublani; Futura, Praha. V příštím roce budou společně s Jakubem Jansou a Peterem Sitem reprezentovat Českou a Slovenskou republiku na 61. bienále v Benátkách. Žijí a pracují v Praze.

Složení odborné poroty pro rok 2025

Johana Lomová (1984)

je historička umění a kritička, působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde mimo jiné vyučuje kurzy věnované výtvarné kritice a současnému umění. Ve své odborné práci se zaměřuje na politické a společenské podmínky umělecké praxe, napsala článek o cenzuře a Svazu československých výtvarných umělců, v současné době je součástí projektu věnovaného uměleckoprůmyslovému školství (https://mistatvorivosti.umprum.cz/). V minulosti působila jako redaktorka v časopisu Art+Antiques, do kterého stále přispívá a texty publikuje také na Artalk.cz. Je členkou výboru Spolku Skutek.

Michal Novotný (1985)

je od roku 2019 ředitelem Sbírky umění po roce 1945 Národní galerie v Praze a od roku 2024 komisařem českého pavilonu na Benátském bienále. Vyučuje také na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 2011 až 2018 byl ředitelem Centra současného umění FUTURA v Praze. Jeho výzkum se zaměřuje na identitu středoevropského a východoevropského umění. Mezi jeho poslední projekty patří expozice 1939–2021: Konec černobílé doby (společně s Evou Skopalovou a Adélou Janíčkovou), Národní galerie v Praze, 2023; spolupráce s Centre Pompidou na festivalu MOVE: Intimita jako vzdor v Národní galerii v Praze a Centre Pompidou v Paříži, a v neposlední řadě projekt Květinová unie v Radě Evropské unie v Bruselu, oba v roce 2022. Novotný je rovněž laureátem IV. ročníku CVJ (2016) v kategorii etablovaných kritiků a kritiček.

Tina Poliačková (1988)

je kurátorka a kritička současného umění. Vystudovala Dějiny umění na FF UK a magisterské studium Teorie a dějin moderního a současného umění na UMPRUM v Praze. Momentálně je doktorandkou na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se věnuje zkoumání projevů romantismu v současném umění a vizuální kultuře. Spolupracuje s magazíny Art+Antiques, Artalk.cz nebo Flash Art CZ/SK, kde taky působí v redakční radě. Spolu s Lumírem Nyklem připravili několik nezávislých kurátorských projektů, jako například Kozel-Alkazar pro Zaazrak Dornych v Brně (2020), Dandies Loiter Through the Night v Garage gallery v Praze (2021) nebo Všechno kromě lži na zámku Klenová v rámci galerie Klatovy/Klenová (2023). Od roku 2023 vede galerii Holešovická šachta v Praze, kde pravidelně připravuje výstavy propojující české a zahraniční umělce*kyně. Poliačková je rovněž držitelkou XII. Ceny Věry Jirousové (2021) pro začínající kritiky a kritičky.

Sráč Sam (1969)

je umělkyně a kurátorka, která od poloviny osmdesátých let vytváří platformu pro umění založenou na přátelství a anarchofeministickém principu. Veřejně na umělecké scéně působí od konce devadesátých let. Ve své praxi se věnuje revizi společenských manipulativních vzorců a odhalování situací útlaku. Přístupy demonstruje v oblasti jazyka, umění a architektury, ale i v běžných společenských vztazích. Její díla jsou součástí sbírky Národní galerie a Galerie hlavního města Prahy. V roce 2018 byla hostující pedagožkou na Katedře dokumentu na FAMU, 2021 byly společně s Denisou Bytelovou hostujícími kurátorkami v Galerii Kurzor, Centru pro současné umění Praha. Od roku 2010 vydává nezávislý časopis PIŽMO a knižně vydala texty Vanda (2011), Kuniba má rád věci třikrát (2011) a Strach mého muže (2017). Od 2023 členkou redakční rady NAVU, 2023–2025 členkou poroty Cena Jindřicha Chalupeckého.

Karel Veselý (1976)

je hudební publicista, spisovatel a od podzimu 2023 vedoucí kulturní rubriky Deníku Alarm. Absolvoval FF MUNI, jako publicista na volné noze se živí od roku 2008. Píše o populární hudbě v kulturně-společenských kontextech. Prošel mmj. redakcemi ČRo-Radio Wave, Full Moon nebo Aktuálně.cz. Je autorem publicistických knih Hudba ohně (2010), Planeta Nippon (s Annou Křivánkovou a Antonínem Tesařem) (2018), Všechny kočky jsou šedé (s Milošem Hrochem) (2020) a Hudba srdce (2024). Dvakrát se objevil v nominacích Magnesie Litery. Napsal také romány BombaFunk (2018) a Kov (2022). Podílel se na scénáři k televiznímu dokumentárnímu seriálu České televize Rapstory (2022) a pro ČRo-Radio Wave vytvořil podcastovou sérii Anatomie lovesongu (2024). Pravidelně natáčí natáčí podcasty Rapspot a Soundsystém. Je členem poroty hudebních cen Vinyla.

Cenu Věry Jirousové od roku 2021 společně pořádají Art Antiques, Artalk.cz, Artyčok.TV, Centrum pro současné umění Praha a Spolek Skutek.
Letošní ročník Ceny Věry Jirousové probíhá ve spolupráci s Českými centry a s podporou Texte zur Kunst, Art+Antiques, Artalk.cz, FlashArt CZ/SK, Fotograf, A2 kulturní čtrnáctideník, ArtMap.

Finančně projekt podpořily: Ministerstvo kultury ČR, Městská část Praha 7, členové spolku Cena Věry Jirousové z. s. a Hunt Kastner.