Prohlášení členů a členek odborné komise pro profesionální výtvarné umění MK ČR

Adresát:

Předseda vlády České republiky

Na vědomí:

Ministr kultury České republiky

Předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PS PČR

Vážený pane premiére,

my, níže podepsaní členové a členky odborné komise Ministerstva kultury ČR působící v oblasti profesionálního výtvarného umění, se na Vás obracíme v souvislosti s nově vyhlášenými podmínkami dotačních řízení a s navazujícím postupem Ministerstva kultury ČR. Tyto kroky považujeme za závažné z hlediska systémového nastavení veřejné podpory kultury, odborné legitimity hodnotícího procesu i ekonomické stability kulturního sektoru.

Jako jmenovaní experti a expertky odpovídáme za odborné, transparentní a nestranné posuzování žádostí o veřejnou podporu kultury. Nastavení aktuálních podmínek však podle našeho názoru podstatně omezuje možnost takový mandát řádně vykonávat: snižuje předvídatelnost dotačního systému, oslabuje nezávislost odborného hodnocení, zvyšuje nejistotu u žadatelstva a vytváří rizika neodborných zásahů.

Za podstatné považujeme zejména opožděnou a nedostatečnou komunikaci ministerstva, nejednoznačně formulovaná hodnoticí kritéria, možnost nevyhodnocení některých okruhů podpory, přenášení významných finančních rizik na žadatele, nové vymezení střetu zájmů a oslabení odborné i oborové plurality komisí. Nejde pouze o dílčí administrativní změny, nýbrž o úpravy, které mohou mít zásadní dopad na důvěryhodnost veřejné správy, účelnost využití veřejných prostředků a kontinuitu poskytování veřejných kulturních služeb.

Uvedené změny mají vedle odborných a institucionálních dopadů rovněž přímé ekonomické důsledky. Nepředvídatelnost dotačního rozhodování ohrožuje finanční toky organizátorstva, může proto vést k rušení nebo omezování projektů, zvýšení již vynaložených nákladů, ztrátě spolufinancování a v krajním případě také k ohrožení pracovních míst či neefektivnímu využití již poskytnutých veřejných prostředků.

Požadujeme proto:

1. bezodkladné pozastavení a věcnou revizi problematických podmínek dotačních řízení, zejména těch, které omezují nezávislé odborné hodnocení, umožňují neodůvodněné odchylky od odborných doporučení nebo přenášejí nepřiměřená finanční rizika na žadatele;
2. nastavení předvídatelných, transparentních a právně i ekonomicky udržitelných pravidel včetně jasného vymezení role odborných komisí, hodnoticích kritérií, pravidel střetu zájmů, termínů rozhodování a závaznosti schválených finančních alokací;
3. garanci respektování odborných doporučení komisí a zajištění toho, aby schválené veřejné prostředky byly žadatelům poskytovány včas, v odpovídající výši a způsobem, který neohrozí kontinuitu projektů, pracovní místa ani již uzavřené závazky.

Nezpochybňujeme potřebu řádné kontroly veřejných prostředků ani odpovědnost státu vůči veřejnosti. Máme však za to, že kontrolní mechanismy nesmějí nahrazovat odborné posouzení ani vytvářet podmínky, které povedou k finanční nejistotě příjemců a ke snížení účelnosti veřejné podpory.

Žádáme Vás proto o zprostředkování neodkladného jednání za účasti zástupců a zástupkyň odborných komisí, vedení Ministerstva kultury ČR a relevantních zástupců kulturní obce, a to nejpozději do 27. 10. 2026. Včasné řešení považujeme za nezbytné k omezení rizik, jejichž dopady by se mohly promítnout nejen do fungování kulturního sektoru, ale také do regionálních ekonomik, dodavatelských vztahů, zaměstnanosti a dostupnosti kulturních služeb pro veřejnost.

Jsme přesvědčeni, že společným zájmem vlády, Ministerstva kultury ČR i odborné veřejnosti je zachování stabilního, transparentního a odborně řízeného systému podpory kultury jako veřejné služby a významné součásti demokratické společnosti.

S úctou

Členstvo odborné komise Ministerstva kultury ČR za oblast profesionálního výtvarného umění:

●      Mgr. Marcel Fišer, Ph.D. – ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu

●      Mgr. Anna Habánová, Ph.D. – historička umění, kurátorka, působí na katedře historie FP TUL

●      Mgr. Tomáš Knoflíček, Ph.D. – teoretik a historik umění, pedagog, přednáší dějiny umění na Fakultě umění Ostravské univerzity

●      Mgr. Barbora Kundračíková, PhD. – historička umění, kurátorka, vedoucí oddělení Muzeum moderního umění – Středoevropské fórum Olomouc

●      MgA. Šárka Zahálková, PhD. – kurátorka, lektorka, umělkyně, odborná asistentka na FaVU VUT

●      MgA. Tomáš Hrůza – multimediální umělec, zakladatel platformy Fotograf 07 a nezávislého kulturního rozcestníku ArtMap

●      Mgr. Klára Eliášová – historička architektury, editorka a odborný garant Zlínského architektonického manuálu, členka spolku 4AM/Fórum pro architekturu a média

●      Mgr. Anna Remešová – kurátorka současného umění, historička umění, doktorandka na Akademii výtvarných umění v Praze, publikuje v českých i zahraničních periodikách

●      MgA. Martin Hlubuček – sklářský výtvarník, designer, grafik a pedagog

 

PŘÍLOHA: podrobné rozpracování argumentace

 

1. Neprofesionální řízení a nedostatečná komunikace

●      Komunikace ministerstva vyvolává v kulturní obci nejistotu, neporozumění a chaos, namísto toho, aby poskytovala srozumitelné a spolehlivé informace potřebné pro plánování kulturní činnosti.

●      Veřejná vyjádření ministerstva znevažují dosavadní práci odborných komisí a příjemců podpory, aniž by byla konkrétně doložena pochybení, která by takový přístup odůvodňovala.

●      Zásadní změny podmínek nejsou předem projednávány s odbornou veřejností ani s odbornými komisemi. Srozumitelnou a oficiální komunikaci přitom v některých případech nahrazují sdělení na sociálních sítích.

●      Pozdní vyhlašování výzev a absence závazného termínu zveřejnění výsledků znemožňují odpovědné plánování projektů, personálních kapacit i rozpočtů.

●      Zachování času na podání žádostí samo o sobě neřeší zásadní nejistotu ohledně výše a dostupnosti financování v následujícím roce.

2. Přenášení odpovědnosti a finančních rizik na žadatele a příjemce podpory

●      Ministerstvo požaduje přípravu žádostí, přestože si vyhrazuje možnost některé tematické okruhy vůbec nevyhodnotit. Náklady na přípravu projektů i riziko, že nebudou posouzeny, tak přenáší na žadatele.

●      Není předem uveden ani minimální objem prostředků, které budou v jednotlivých programech či okruzích rozděleny. Žadatelé proto nemají základní informace potřebné k odpovědnému plánování.

●      Rozdělování převážné části prostředků až v jarním termínu nutí organizace zahajovat činnost a nést související náklady bez jistoty, zda a v jaké výši získají veřejnou podporu.

●      Závazné indikátory a požadavky na realizaci projektů dostatečně nezohledňují možnost výrazného krácení přidělené podpory. Příjemci se tak mohou dostat do situace, kdy mají zajistit původně plánovaný rozsah činnosti i při podstatně nižším financování, nebo čelit riziku vracení prostředků.

3. Riziko politizace veřejné podpory a tlaku na autocenzuru

●      Revize memorand a smluv v návaznosti na aktuální politické priority vyvolává obavy o kontinuitu spolupráce ministerstva s kulturními institucemi a dalšími podporovanými subjekty.

●      Veřejné prostředky nesmějí sloužit jako nástroj odměňování politické či názorové loajality ani jako prostředek postihování kritických postojů.

●      Ministerstvo kultury má jako garant systému veřejné podpory určovat jeho zaměření, stanovovat transparentní pravidla a důsledně kontrolovat jejich dodržování. Tato odpovědnost však nesmí být zaměňována za oprávnění zasahovat do obsahu jednotlivých kulturních výstupů nebo podmiňovat podporu jejich politickou konformitou.

●      Předvídatelnost a nezávislost podpory jsou nezbytnými podmínkami svobodné kulturní tvorby. Jejich oslabování vytváří prostředí, v němž mohou být kulturní organizace a tvůrci motivováni k autocenzuře.

4. Nejasná hodnotící kritéria a nedostatečná transparentnost rozhodování

●      Nejsou dostatečně vysvětlena hodnoticí kritéria, jejich váha ani vztah mezi výsledkem odborného hodnocení a konečnou výší přidělené podpory.

●      Chybějí srozumitelná a předem známá pravidla výběru pro víceleté financování, včetně jasného vymezení role odborných komisí a způsobu, jakým se jejich doporučení promítají do konečného rozhodnutí ministerstva.

●      Bez transparentního popisu rozhodovacího procesu nelze dostatečně zajistit předvídatelnost, srovnatelnost a důvěryhodnost přidělování veřejných prostředků.

5. Problematické rozdělení na prioritní a neprioritní okruhy

●      Možnost některé neprioritní okruhy vůbec nevyhodnotit vytváří tlak na účelové přeformulovávání projektů, zvyšuje nejistotu žadatelů a může vést k nepřiměřenému zatížení prioritních oblastí.

●      Příspěvkové organizace mají omezené možnosti přizpůsobit svou činnost novému rozdělení, přestože ministerstvo může jejich podporu současně deklarovat jako prioritu. Nastavení systému tak může vytvářet rozpor mezi deklarovanými cíli a praktickými možnostmi jejich naplňování.

6. Oslabování odbornosti, plurality a kapacity komisí

●      Nahrazení možnosti vyloučit člena či členku z hlasování o konkrétním projektu plošným vyloučením z celé komise nepřiměřeně postihuje odborníky aktivně působící v oboru. Současně může omezovat zastoupení relevantních odborných zkušeností a otevírat prostor pro nominace motivované jinými než odbornými hledisky.

●      Případné snižování počtu členů a členek komisí či oslabení požadavků na jejich odbornou způsobilost by dále omezilo kvalitu, pluralitu a důvěryhodnost hodnocení.

●      Požadavek ministerstva nahlásit střet zájmů do 23. října 2026, tedy před uzávěrkou příjmu žádostí dne 18. listopadu 2026, neumožňuje spolehlivě zohlednit konečné složení žadatelských subjektů a skutečné zařazení projektů. Pravidla pro střet zájmů musí umožňovat účinnou ochranu nestrannosti hodnocení, zároveň však nesmějí bezdůvodně vylučovat odborníky z práce komisí.

7. Administrativní nároky bez odpovídajících záruk

●      Pilotní režim víceletého financování požaduje předkládání dalších plánů a rozpočtů, aniž jsou dostatečně vyjasněny podmínky výběru, rozhodovací postup a konkrétní finanční závazky ministerstva.

●      Povinné vykazování personálních a majetkových vazeb nemá dostatečně vysvětlený účel ani jasně popsaný způsob posuzování. Nejasnosti se týkají mimo jiné běžného odměňování osob podílejících se na realizaci projektů, zejména v neziskových organizacích.

●      Další administrativní povinnosti musí být přiměřené sledovanému účelu, srozumitelně zdůvodněné a doprovázené jasnými pravidly jejich vyhodnocování.

Naše požadavky

S ohledem na výše uvedené Vás, pane předsedo vlády, stejně jako vedení Ministerstva kultury ČR žádáme o konkrétní kroky k obnovení důvěry v systém veřejné podpory kultury a k zajištění podmínek pro nezávislé odborné hodnocení.

Požadujeme zejména:

1. Zrušení neadekvátních omezení v dotačních žádostech a zachování nezávislého odborného hlasu.Podmínky dotačních řízení musí umožňovat smysluplné a spravedlivé posouzení projektů a respektovat odbornou autonomii komisí.
2. Návrat k původním, funkčním podmínkám dotačního řízení a úpravu pravidel pro střet zájmů. Žádáme přezkoumání nově nastavených omezení a zavedení takových pravidel, která účinně zajišťují nestrannost hodnocení, aniž by nepřiměřeně omezovala účast odborníků a odbornic v komisích.
3. Garanci respektování výsledků odborného hodnocení a transparentního nakládání s doporučeními komisí.Požadujeme jasné vymezení vztahu mezi odborným hodnocením a konečným rozhodnutím ministerstva a záruku, že schválené finanční prostředky budou příjemcům skutečně vyplaceny v odpovídajícím rozsahu a předvídatelných termínech.
4. Zajištění transparentních a předvídatelných podmínek financování. To zahrnuje včasné vyhlašování výzev, závazné termíny zveřejnění výsledků, srozumitelná hodnotící kritéria, předem známé podmínky víceletého financování a jasné informace o objemu rozdělovaných prostředků.
5. Záruky proti politizaci veřejné podpory. Požadujeme, aby rozhodování o podpoře vycházelo z předem stanovených a transparentních pravidel a aby veřejné financování nebylo využíváno k ovlivňování obsahu kulturní tvorby ani k odměňování či postihování názorových postojů.
6. Věcné projednání zásadních změn s odbornými komisemi a kulturní veřejností. Změny pravidel musí být předem srozumitelně komunikovány a konzultovány s těmi, kdo nesou odpovědnost za jejich odborné uplatňování a za realizaci podporovaných projektů.

 

Věříme, že společným cílem zůstává funkční, transparentní a odborně řízený systém veřejné podpory české kultury, který umožňuje její dlouhodobý rozvoj, nezávislost a pluralitu.

Členové a členky odborných komisí Ministerstva kultury ČR