Otevřený dopis organizací a KKF k návrhu Státní kulturní politiky 2026–2030
10. 8. 2026Infoservis
Kulturní a kreativní sektor žádá vládu: stáhněte pochybný dokument ministerstva kultury a začněte plnit platnou Státní kulturní politiku
Kulturní a kreativní federace (KKF) společně s 60 dalšími profesními organizacemi a asociacemi zaslala otevřený dopis vládě Andreje Babiše a jejím ministrům. Reagují jím na to, jak ministerstvo kultury připravilo a bez řádného procesu předložilo dokument nazvaný „Státní kulturní politika České republiky 2026–2030“. Signatáři žádají jeho stažení a okamžité zahájení implementace platné Státní kulturní politiky 2026–2030+, kterou vláda schválila 8. října 2025
Kulturní a kreativní sektor zároveň jasně odmítá legitimizovat dokument, který podle jeho zjištění vznikl netransparentním a neparticipativním způsobem, tím, že by se do jeho dalšího připomínkování zapojil, jako by šlo o standardní proces. „Nejde nám o vylepšování špatně vzniklého dokumentu. Jde nám o to, že takhle se strategické dokumenty státu dělat nesmí – a pokud to projde jednou, stane se to precedentem i pro jiné oblasti,“ říká Jakub Bakule, prezident Kulturní a kreativní federace.
Co signatáři žádají
Otevřený dopis vládě konkrétně požaduje:
- Stažení nového dokumentu „Státní kulturní politika České republiky 2026–2030“ ministerstvem kultury a zahájení implementace platné Státní kulturní politiky 2026–2030+, v souladu s usnesením vlády, programovým prohlášením vlády a s pravidelnou roční transparentní evaluací jejího plnění.
- Zveřejnění informace o stavu implementačního plánu Státní kulturní politiky 2026–2030+, který měl být vládě předložen do 29. června 2026, včetně vysvětlení, proč tento úkol nebyl splněn.
- Zveřejnění procesu přípravy nového dokumentu, včetně pověřovacích listin, seznamu osob odpovědných za jeho zpracování a informací o vynaložených personálních a finančních nákladech.
- Vyvození osobní a služební odpovědnosti za způsob přípravy dokumentu, zejména vůči vedoucí Kabinetu ministerstva kultury Barboře Šťastné, jež je v dokumentu vedena jako jeho jediná autorka.
Signatáři zdůrazňují, že jim nejde o spor o obsah jednoho dokumentu, ale o způsob, jakým stát připravuje a realizuje veřejné politiky – a o respekt k práci stovek lidí, kteří se na přípravě platné Státní kulturní politiky podíleli nebo v kulturním sektoru dlouhodobě působí.
(Seznam signatářů je níže. KKF nadále umožňuje, aby se k otevřenému dopisu připojily další organizace i jednotlivci.)
Co Státní kulturní politika je a proč na ní záleží
Státní kulturní politika je zastřešující strategický dokument, který na několik let dopředu stanovuje priority, cíle a nástroje kulturní politiky státu. Je podkladem pro to, jak stát rozděluje prostředky v řádu desítek miliard korun, jak nastavuje grantové a dotační systémy, jak koordinuje kulturu s dalšími resorty (školství, sociální věci, regionální rozvoj) a jak spolupracuje s kraji a obcemi. Bez ní chybí kultuře jako veřejné politice jasný rámec, podle kterého se dá plánovat, financovat a vyhodnocovat.
Ekonomický rozměr: Kulturní a kreativní sektor je významnou součástí ekonomiky ČR. Podle Českého statistického úřadu a NIPOS dosáhly tržby v kulturních odvětvích v roce 2024 320 miliard korun a sektor zaměstnával 2,2 % všech zaměstnanců v Česku; na tvorbě HDP ČR se kultura dlouhodobě podílí kolem 1,6 % (satelitní účet kultury). V letech 2022–2024 v kultuře podle Výběrového šetření pracovních sil pracovalo přes 225 tisíc lidí, jejichž práce a tvorby se politika přímo dotýká. Nejasná nebo chybějící kulturní politika proto není jen kulturní, ale i ekonomickou otázkou.
Přesah mimo resort kultury: Státní kulturní politika svým dopadem přesahuje samotné ministerstvo kultury – dotýká se kreativního průmyslu a exportu (MPO), kulturní diplomacie (MZV) i kreativního vzdělávání (MŠMT) a dalších. Přesto podle zjištění signatářů vznikl aktuální návrh jako interní materiál kabinetu jednoho ministra, bez zapojení ostatních resortů, které by na dokumentu tohoto rozsahu měly participovat dříve než v meziresortním připomínkovém řízení.
Konkrétní dopady v praxi: Předchozí Státní kulturní politika 2021–2025+ nebyla jen teoretickým dokumentem – ministerstvo samo eviduje desítky konkrétních výstupů, které z ní vzešly. Namátkou:
● Zákon o veřejných kulturních institucích (č. 263/2024 Sb., účinný od 1. 1. 2025) vznikl jako přímé naplnění jednoho z úkolů SKP a poprvé v ČR zavedl alternativu k příspěvkovým organizacím – umožňuje divadlům, orchestrům a dalším institucím víceleté plánování a financování současně ze státního rozpočtu, krajů i obcí.
● Legislativní ukotvení tzv. statusu umělce (novela zákona č. 203/2006 Sb.) vychází z analýz financovaných v rámci plnění SKP z Národního plánu obnovy a přímo se dotýká sociálního zabezpečení a pracovních podmínek desítek tisíc OSVČ v kultuře.
● Podpora decentralizace kultury v regionech – v rámci plnění SKP bylo z Národního plánu obnovy podpořeno 26 projektů malých kulturních a kreativních center mimo Prahu částkou přes 838 milionů korun, tedy konkrétní investice proti vzniku tzv. kulturních pouští.
Ministerstvo navíc ke každému z těchto opatření samo zveřejnilo transparentní hodnocení, zda bylo splněno, splněno částečně, nebo nesplněno – přesně ten typ evaluace, který u nového dokumentu zatím zcela chybí.
Jak se to týká běžného člověka: Státní kulturní politika nepřímo ovlivňuje, jaká kultura je v místě, kde člověk žije, dostupná – zda funguje místní divadlo, knihovna nebo kulturní dům, jak často a kam dojíždí za kulturou obyvatelé menších měst a obcí, i to, za jakých podmínek pracují lidé, kteří kulturní nabídku vytvářejí (od hereček a herců přes knihovnice až po technický personál). Nejasná nebo chybějící kulturní politika znamená nejistotu ve financování, která se v praxi projevuje rušením projektů, zkracováním sezón nebo odchodem lidí z oboru.
Srovnání s jiným resortem: Představte si, že by obdobně vznikala dlouhodobá strategie třeba ve zdravotnictví – tedy že by platný, léta připravovaný a vládou schválený strategický dokument nahradilo bez veřejné diskuse a mimo připomínkové řízení nové obecné znění sepsané jedním úředníkem kabinetu ministra, o jehož existenci by se odborná veřejnost dozvěděla náhodou z webu hospodářské komory. Takový postup by byl u zdravotnictví považován za nepřijatelný zásah do funkčnosti celého systému. U kultury jde o stejně závažný precedent, jen s méně viditelnými, ale stejně reálnými důsledky.
Jak se o dokumentu kulturní sektor dozvěděl
Odborná veřejnost se o existenci nového dokumentu podle dopisu nedozvěděla od ministerstva, ale náhodně, koncem července prostřednictvím webu Hospodářské komory ČR – ministerstvo kultury jej dosud nezveřejnilo ani na vlastních stránkách. Zatímco ostatní orgány státní správy dostaly na připomínky alespoň krátkou lhůtu, kulturní sektor možnost dokument připomínkovat původně nedostal vůbec. Až v reakci na společné kroky oborových asociací a spolků prodloužilo ministerstvo připomínkovou lhůtu o dalších několik dní, to vše navíc uprostřed prázdnin.
Nedůvěru v proces prohlubuje i to, že ještě v polovině května 2026 vedoucí Kabinetu ministra kultury Barbora Šťastná veřejně popírala, že by nová Státní kulturní politika vůbec vznikala – přestože je v dokumentu následně uvedena jako jeho jediná autorka.
„Státní kulturní politika je podklad pro hospodaření státu v řádu desítek miliard korun a dotýká se práce a tvorby více než 220 tisíc lidí. Něco takového nemůže vzniknout jako materiál tiskové mluvčí bez vědomí těch, kterých se to týká,“ dodává Katarína Kalivodová, členka představenstva Kulturní a kreativní federace.
Otevřený dopis podpořily k 9. srpnu následující organizace (abecedně) – své podpisy mohou nadále přidávat i další organizace a jednotlivci
Oborové asociace, sítě a platformy
Asociace filmových střihačů a střihaček
Asociace hereckých agentů
Asociace kulturních center ČR
Asociace nezávislých divadel ČR
Asociace nového cirkusu
Asociace profesionálních divadel ČR
Asociace profesionálních fotografů ČR
Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, z. s.
Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů – ARAS
Asociace Spisovatelů
Asociace tanečních umělců ČR
c2c – kruh kurátorů a kritiků
Česká asociace festivalů (ČAF)
Herecká asociace
Iniciativa Stojíme za kulturou!
Kulturní a kreativní federace České republiky, z. s.
Music Managers Forum Czech Republic, z. s.
Nová síť, z. s.
Obec překladatelů
PRO ASSITEJ, z. s.
Překladatelé Severu, z. s.
Sdružení knihoven ČR
Spolek Skutek
Svaz autorů a interpretů
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR
uMĚNÍM – Platforma pro kreativní učení
Vize tance, z. s.
Kulturní organizace
2VA, z. s.
ALT@RT, z. ú. – Studio ALTA
BR divadlo, s. r. o.
Brno kulturní
CreWcollective
Czech Illustrators
Dance Context, z. ú.
Dům tanečního umění
Fujaré, z. s.
Galerie 35M2
Geisslers Institut, z. ú.
Institut kreativního vzdělávání
Jeden svět – Mezinárodní filmový festival o lidských právech, Člověk v tísni, o. p. s.
Lenka Vagnerová & Company
Mezinárodní centrum tance
Městské kulturní středisko Červený Kostelec
Multikulturní centrum Brusinka
Nadační fond pro taneční kariéru
Nadšením nájem nezaplatíš
Nusle
Offcity, z. s.
Pražský filmový kufr – festival mladých filmařů
Psychocentrum Brno
Radost, z. s. / Gardance
ReConnect Foundation, z. s.
Skandinávský dům, z. s.
Spolek divadlo.pro
SVĚTOVA 1, z. s.
Taneční aktuality
Taneční centrum Praha – konzervatoř
Theatrum Kuks, z. s.
Unkulunkulu
Vlastivědné muzeum v Olomouci
![]()
Kontakt pro média: Kulturní a kreativní federace – Ondřej Lipár, +420 604 666 928, ondrej.lipar@kreativnifederace.cz
O Kulturní a kreativní federaci Kulturní a kreativní federace (KKF) je zastřešující platforma sdružující profesní organizace, asociace a jednotlivce z kulturních a kreativních odvětví v ČR. Dlouhodobě prosazuje stabilní, transparentní a odborně spravované financování kultury a systematický dialog mezi kulturním sektorem a veřejnou správou.
Kulturní a kreativní federace České republiky, z. s., Příčná 1892/4, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO: 21168059, vedená u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L 78679. Kreativnifederace.cz | info@kreativnifederace.cz









