Dokončení chrámu Sagrady Família se blíží

Mezitím se připravuje na zpřístupnění poslední část v současnosti nejvyššího kostela na světě, kříže na věži Ježíše Krista. Ten má být zpřístupněn v roce 2028. Gaudího památku a návštěvu papeže provázely opulentní oslavy v samém srdci katalánské metropole. Ulice čtvrti Eixample rozzářily světelné objekty, které si rozdaly čtyři tisíce účastníků a účastnic celebrace. Rozsvícený kříž věže Ježíše Krista zase rozjasnil nebe nad ní, zatímco opodál kroužící roj dronů vykreslil ve vzduchu Gaudího tvář shlížející na dominantu chrámu. Se svými 172,5 metry, kterých věž Ježíše Krista dosáhla po dostavbě horní části kříže, překonala Sagrada Família dosavadní výškový rekord držený katedrálou v německém Ulmu, popisuje veřejnoprávní stanice RTVS.

Kříž pokrytý sklem a 15 tisíci kusy bílého smaltovaného porcelánu má ve dne odrážet sluneční paprsky a v noci svítit. Podle RTVS se objekt po svém otevření stane druhým nejvyšším vyhlídkovým místem ve městě po protějším kopci Montjuïc, který dosahuje 177 metrů. Očekává se, že nově otevřená část přiláká další vlny turistů, což však pro metropoli potýkající se s výrazným overtourismem může znamenat další zátěž. Už teď je pro tamní rezidenty je celoroční masový turismus v okolí chrámu výraznou překážkou ovlivňující kvalitu života, stěžují si na to sousedské organizace.

Kontroverze vyvolává také Obecný metropolitní plán. Ten zahrnuje projekt šedesátimetrového bulváru, který by v praxi znamenal demolici rezidenčních budov a nucené vystěhování obyvatel čtvrti Eixample, zmiňuje španělský web elDiario. O tomto plánu v současnosti diskutuje místní radnice se sousedskými sdruženími.

Foto: Colin Meg, Unsplash.

Důvod k hrdosti, nebo frustraci?

Více než stoletá výstavba Sagrady Famílie proto vedle své nezaměnitelné kulturní hodnoty zrcadlí i četné rozpory panující ve španělské společnosti a ukazuje, jakým způsobem se její identita měnila napříč dvacátým stoletím. Z původní zakázky katolického řádu, která měla být farním kostelem, vznikl monumentální projekt čítající tři fasády a 18 věží představujících důležité postavy římskokatolického kánonu, včetně výstředního interiéru s četnými přírodními a geometrickými motivy.

Gaudí, jehož většina ostatních staveb se nachází právě v Barceloně, zasvětil chrámu většinu svého života až do své tragické smrti při srážce s tramvají v roce 1926. Vedle svého náboženského charakteru se Sagrada Família stala také symbolem katalánské identity. Tento rozměr posílila španělská občanská válka, která vypukla o deset let později a stála za zničením mnoha plánů a dokumentů potřebných k výstavbě. Další prohloubení důležitosti v rovině národního cítění proběhlo ve 40. až 70. letech za frankistického režimu, popisuje elDiario.

O to větší kontroverzi vzbudilo nedávné rozhodnutí Vatikánu posvětit věž ve španělštině. Pro-katalánská politická uskupení se totiž dožadovala rovnocenného zastoupení katalánštiny při svěcení stavby navržené katalánským architektem, informuje El País. Papež nakonec vedl obřady v obou jazycích.

Foto: Alex, Unsplash.

Dílo bez autora

Výstavba chrámu v nelehkých časech mohla pokračovat zejména díky dobrovolným příspěvkům veřejnosti ještě dlouho po Gaudího smrti. Pokračování prací, společně s rozhodnutími rady spravující konstrukci chrámu, však zejména v architektonické obci vyvolávalo obavy. Podle kritiků bylo neetické převzít práci nad tak komplexním a osobitým objektem a hrozilo, že projekt přestane být autorovým autentickým dílem.

V 60. letech navíc panovalo přesvědčení, že budova již dávno nedává smysl ze sociálního a urbanistického hlediska. Proti pokračování výstavby se tehdy ozývaly i významné umělecké osobnosti, jako například francouzsko-švýcarský architekt Le Corbusier nebo katalánský malíř Joan Miró, vysvětluje elDiario.

Od roku 2010 je budova oficiálně otevřena veřejnosti pro denní návštěvy a bohoslužby, popisuje britská stanice BBC. V současnosti tvoří výnosy ze vstupného 97 % příjmů pro správu chrámu. Jen v roce 2025 přiteklo z prodeje vstupenek téměř 135 milionů eur, přičemž polovina byla vyčleněna na samotnou dostavbu a zbytek na provoz a sociální programy zaměřené na zpřístupnění památky znevýhodněným skupinám, vyplývá z výroční zprávy chrámu.

Foto: Unsplash